Životní prostředí

Území městyse Dolní Cerekev se nachází v kraji Vysočina, JZ od krajského města Jihlava, mezi obcemi Kostelec, Rohozná, Batelov a Salavice. Území lze najít v souboru geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů v měřítku 1:50000 na listech 23-41 Třešť (většina lokality) a 23-23 Jihlava (severní část lokalita). Území městyse patří do hydrogeologického rajónu č.655. Území bylo historicky kultivováno pro zemědělskou výrobu.

Podle regionálního členění ČR náleží oblast do provincie České vysočiny, soustavy Česko - moravské, podsoustavy Českomoravské vrchoviny. Katastrální území městyse se nachází konkrétně na rozhraní geomorfologických celků Křemešnická vrchovina a Křižanovská vrchovina v nadmořských výškách cca 690 - 510m. Do celku Křemešnická vrchovina je zařazeno vlastní území masivu Čeřínku a jeho jihozápadní okolí. Směrem kvýchodu a jihu reliéf klesá do údolí řeky Jihlavy, které už náleží ke Křižanovské vrchovině.

Reliéf území je dosti výrazně zvlněný, hlavně v důsledku přítomnosti tektonických poruch a zón, například dlouhá zóna směru SZ-JV vytvořila údolí, ve kterém teče potok Rohozná.

Z hlediska regionální geologické stavby se lokalita nachází v horninách granitoidního centrálního moldanubického masivu, v blízkosti jeho východní hranice s rulovými horninami jeho pláště. Nejvíce se tedy na území Dolní Cerekve nachází jemnozrnná muskovit-biotitická žula (která je také příčinou zájmu o tuto lokalitu z důvodu potenciálního umístění hlubinného úložiště radioaktivních odpadů), na severu obce se vyskytuje také hrubě porfirická biotit-muskovotická žula, na jihu pak biotické migmatity a podél řeky Jihlavy je zastoupen kvartér v podobě fluviálních, převážně písčitohlinitých sedimentech.

Na mapě ložisek nerostných surovin bychom v této lokalitě našli pouze pět opuštěných lomů v lesích v oblasti mezi západní částí Dolní Cerekve a Familií (JV část obce Rohozná) a další tři tyto opuštěné lomy severně od Dolní Cerekve podél polní cesty na Hutě (oblast Čeřínku). Při vrchu „V Horách" se nalézá ložisko malých rozměrů polymetalických rud.

Půdní typy v okolí Dolní Cerekve jsou podle klasifikace půd podle TKSP Kambizem kyselá (podle WRB Haplic (Dystric) Cambisol) a Glej modální (podle WRB Haplic Gleysol). Půdní druhy můžeme určit podle části mapy KPP (komplexní průzkum půd).mapa KPP

Modrá = hnědá půda silně kyselá,  dystrická

Zelená = hnědá půda kyselá
Červená = hnědá půda podzolovaná 
Žlutá = glejová půda 
Fialová = glejová půda zrašelinělá

Zdroj: www.mapy.cz a výřez mapy KPP (upraveno).

Potenciální přirozenou vegetací je na celém území Biková bučina (Luzulo-Fagetum).

Oblast je situována v mírně teplé oblasti. Ta se vyznačuje těmito charakteristikami:

podnebí DC

zdroj: Atlas podnebí Česka. Climate Atlas of Czechia

Celé území spadá do hlavního povodí Moravy (podpovodí řeky Jihlavy). Dle hydrologického pořadí patří území městyse do pěti dílčích povodí. Od severu jsou to dílčí povodí 4-16-01-018 - Huťský potok, západně od něj 4-16-01-016 potoku Rohozná, dále jižně od Rohozné povodí 4-16-01-017, které zahrnuje tok Jihlavy v oblasti Spělova a západní části Dolní Cerekve. Dále zasahuje území obce do severozápadní části povodí 4-16-01-022 - Třešťský potok a také do 4-16-01-019 zahrnující zbylý tok řeky Jihlavy z Dolní Cerekve ke Kostelci.

Na katastrálním území obce se nachází pouze jeden pojmenovaný rybník (Nový rybník), 14 malých i menších rybníků a 1 požární nádrž.

Geochemie povrchových vod v této oblasti vykazuje pH mezi 6,5 a 7,5 a zvýšený obsah anionů NO3-, tedy obsah mezi 30 a 80mg/l. Horniny v prostoru jsou relativně nepropustné s omezeným oběhem podzemní vody, který je vázán na puklinové systémy, pásmo povrchového rozvolnění a sedimentární pokryv. Jednotné zvodnění se vytváří pouze v povrchové zóně. V území jsou nejvíce zastoupeny různé typy žul, jejichž koeficient transmisivity T se pohybuje o oblastech 3,5.10-5 až 2,4.10-4 m2/s, výjimečně se vyskytuje průlinový kolektor se zvýšenou propustností v přípovrchové zóně zvětralin, kde se T pohybuje v oblasti mezi 3,7.10-6 a 8,5.10-5 m2/s. Zdejší žulový masiv tedy těžko propouští srážkovou vodu, pouze po puklinových systémech. Voda tak často zůstává na povrchu, kde tvoří podmáčené louky. Horniny se zahřívají pomaleji, a proto se na nic udržují převážně chladnomilnější druhy. Chemická reakce půd je zpravidla kyselá.

Podle průzkumných prací provedených sdružením Geobariéra při provedení geologických a dalších prací pro hodnocení a zúžení lokalit pro umístění hlubinného úložiště se většina očekávaných vydatností ve vrtech a studnách bude pohybovat v rozmezí 0,01 až 0,1 l/s, výjimečně 1 l/s. Do okruhu cca 3 km lze očekávat možnost jímání podzemní vody s vydatností, která bude odpovídat nejčastěji prvním desetinám l/s. Z tohoto pohledu je území příznivé na získání zdroje podzemní vody pouze pro lokální zásobování.

Chráněných území se v této oblasti nalézá poměrně hodně. Nejblíže Dolní Cerekvi jsou to maloplošná chráněná území Jezdovické rašeliniště, Bukovské rybníčky, Přední skála a Čertův hrádek. Nedaleko jsou i Evropsky významné lokality chráněné programem NATURA 2000. Na Třešťsku je to Velký Špičák (kód CZ0610159) v kategorii PK a na Hojkovsku je to lokalita Na Oklice (kód CZ0614054) v kategorii SL. Lesy kolem Čeřínku byly prohlášeny přírodním parkem, který je pojmenován právě podle tohoto vrcholu. Na základě zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, byly definovány územní systémy ekologické stability. V praxi se jednalo o vymezení biologicky hodnotných a zachovalých území (biocenter), která jsou propojena biokoridory. Ty umožňují komunikaci mezi biocentry. Nedaleko Dolní Cerekve se nachází 2 regionální biocentra Přední skála a Čertův hrádek (obě s typy ekosystémů L2-SM,BK). Východně od Dolní Cerekve se táhne severojižním směrem nadregionální biokoridor Špičák-Rasuven a Parezity, Roštejn-Špičák.

Ochrana životního prostředí je velmi důležitá, protože jsme povinni uchovat dobré a zdravé životní prostředí nejen pro sebe, ale především pro naše potomky. Proto je nutné sledovat i znečištění v naší krajině. Dolní Cerekev má na svém území také jednu starou ekologickou zátěž. Jedná se o skládku TDO Dolní Cerekev. U této zátěže byla rizika ohodnocena jako 2 - vysoké (riziko kvalitativní) a 3 - lokální (riziko kvantitativní). V roce 2007 byla dokončena sanace bývalé skládky průmyslových odpadů v k.ú. Nový Rychnov. Jednalo se o starou zátěž, která byla evidována v regionálním seznamu priorit kraje Vysočina na prvním místě. Hlavním důvodem sanace bylo ohrožení zdroje kvalitní podzemní vody využívané pro zásobování vodovodu městyse Dolní Cerekev. Celkové náklady sanačních prací dosáhly 26 milionů Kč.

Použité zdroje

  • Braniš M. a kol.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 1999.
  • Czudek T. a kol.: Regionální členění reliéfu ČSR - 1:500000, Geografický ústav ČSAV, Brno 1973.
  • Kolektiv autorů: Atlas podnebí Česka. Climate Atlas of Czechia. ČHMÚ, Univerzita Palackého v Olomouci, Praha - Olomouc 2007, ISBN 978-80-86690-26-1 (ČHMÚ) ISBN 978-80-244-1626-7 (UP).
  • Sdružení Geobariéra a. Krajíček L. a kol.: Provedení geologických a dalších prací prohodnocení a zúžení lokalit pro umístění hlubinného úložiště - Předběžná studie proveditelnosti, Svazek G, Lokalita č. 41 - Rohozná (Závěrečná zpráva etapy), SÚRAO, Praha 2006.
  • Tauber O.: Čeřínek. Jihlava: Český svaz ochránců přírody Dolní Cerekev, 1989.
  • Woller F., Slovák J.: Provedení geologických a dalších prací pro hodnocení a zúžení území lokalit pro umístění hlubinného úložiště, Zpráva o stavu realizace projektu k30.4.2004, lokalita č. 41 - Rohozná, SÚRAO, Praha 2004.
  • Česká inspekce životního prostředí (www.cizp.cz)
  • Použité mapy z portálu http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/
  • www.mapy.cz