Železniční trať

Opakuje se historie nebo ne. Na příběhu železniční zastávky Dolní Cerekev to spíše odpovídá, že ano. Když v roce 1887 byla dostavena dráha, byla v Dolní Cerekvi (tehdy Třešť - Dolní Cerekev) zřízena pouze osobní zastávka tzv. podmínečná. To znamená, že když někdo chtěl do vlaku nastoupit, dával strážník trati praporkem znamení na zastavení. Kdo vystupoval z vlaku musel požádat průvodčího. Dnes je zastávka pustá. Čekárna zdevastovaná s rozbitými okny, domy závořářů prázdný. A v traťovém jízdním řádu 2006/2007 u vlaku 8354/5, který má být v Dolní Cerekvi ve 21.12 hod. je poznámka: "vlak zastavuje jen na znamení nebo požádání". Jen není uvedeno, zda stačí zamávat, nebo musí to také být červeným praporkem jako před 120 roky. Tak opakuje se historie? Ale jak to vůbec začalo.

Podle publikace 100let trati Jihlava - Veselí nad Lužnicí 1887 - 1987 předcházelo této trase mnoho jiných variant. Např. v r. 1868 se konala porada zájemců o stavbu dráhy Jihlava - Jindřichův Hradec - Třeboň - České Budějovice. Ale i další. Největší spor byl veden mezi zastánci varianty Jihlava - Pelhřimov - Tábor a variantou Jihlava - Jindřichův Hradec - Veselí nad Lužnicí (Mezimostí). Rozhodnutí o tom kudy dráha povede padla až po mnoha jednání, poradách, zaslaných petic, ale i tlaku na krajové či osobní zájmy či nátlak vlivných jednotlivců. Bylo rozhodnuto, že trasa povede z Jihlavy přes Horní Cerekev, Jindřichův Hradec do Veselí nad Lužnicí a bude státní drahou. Český sněm 17.7.1881 rozhodl přispět na stavbu částkou 1 250 000 zlatých a 18.10.1883 moravský sněm 115 000 zlatých. Dne 25.11.1883 schválil císař zákon a 28.2.1884 podepsal souhlas se započetím stavby. Nastalo vykupování pozemků, vyřešení vznesených připomínek a všech zúčastněných a rozhodnutí, kdo bude stavbu provádět. Stavba byla nakonec zadána firmě O. Životský - J. Hrabě - J. Kovařík - J. Nezdara a firmě bratří Redlichové a Berger. První měla postavit 11 úseků a druhá dva. Proč byla v Dolní Cerekvi jen podmínečná zastávka všeobecně traduje názor, že původně zde mělo být vybudováno nádraží, ale majitel kosteleckého mlýna svým vlivem dosáhl toho, aby nádraží bylo přeloženo do Kostelce. Pravda může být ale i jiná. V roce 1868, kdy se konala porada zájemců o stavbu trati Jihlava - Jindřichův Hradec - Třeboň - České Budějovice, bylapo jejím skončení zvolena komice ze zástupců měst a jejím předsedou se stal starosta Batelova hrabě Blankenstein. Podle původních záměrů měla totiž být větší stanice právě v Batelově, ale uvedený hrabě údajně prosadil její rozdělení mezi Kostelec a Horní Cerekev. Snad z obavy hluku kolem zámku nebo neochoty odprodeje pozemků, na nichž se nacházel park.

Stavební práce byly zahájeny 15.12.1885 firmou bratří Redlichové a Berger, druhá firma se přidala 21.12.1885 a v následujícím roce se práce rozběhly naplno. V červenci 1886 se pracovalo na 160 stavebních místech a bylo zaměstnáno 4138 dělníků. V říjnu se pracovalo již na 265 místech. Jedním z náročných úseků po přemostění údolí viaduktem v Jihlavě byl i úsek z Kostelce do Dolní Cerekve. Vždyť jen v tomto úseku trať třikrát překonává řeku Jihlavu a musely být prokopány vystupující stráně. Obyvatelé začali postupně vídat pracovní vlaky rozvážející štěrk, pražce a kolejnice. Vlak se štěrkem, který prověřil stav celé trati z Jihlavy až do Veselí nad Lužnicí projel 29.8.1887. Oficiálním dnem otevření trati byl 3. listopad 1887. První vlak vyl všude slavnostně vítán za účasti obyvatel, Sokolů a mládeže. Jen v Dolní Cerekvi nastalo určité zklamání a také začal dlouhodobý "boj" s C.k. Rakouskými dráhami a Obecním úřadem. První nesouhlas byl s názvem zastávky. Ten zněl Nový Svět - Třešť, později jen Nový Svět. To proto, že to bylo nejblíž do Třeště než tam byla vybudována trať z Kostelce. Na protest zakoupil Obecní úřad velkou dřevěnou ceduli s nápisem Dolní Cerekev a tu nechal zavěsit na olši u náhonu proti zastávce. Druhou stížností bylo, že zastávka je tzv. podmínečná a vlaky zde zastavují pouze na znamení nebo požádání. Až dne 14. srpna 1888 C.k. ředitelství železniční dopravy v Praze píše: "Slavné představenstvo městečka Dolní Cerekev! Vzhledem k Vaší žádosti ze dne 8. dubna t.r. klademe si za čest Vám oznámiti, že nás c.k. generální ředitelství ve Vídni splnomocnilo Vám sděliti, že prvým říjnem t.r. počínaje v zimním jízdním období veškeré osobní a smíšené vlaky v zastávce Třešť - Nový Svět bezvýmínečně zastavovati budou."

Změna názvu však byla zamítnuta, ale dáno rozhodnutí, že "v zastávce uzavřená a k vytápění spůsobilá čekárna postavena bude." Další z mnoha jjiných žádostí zaslaných obecním úřadem C.k. drahám bylo zřízení druhé koleje pro náklady a přeměnění zastávky na úplnou stanici. I zde bylo vyhověno jen částečně. C.k. ministerstvo železnic svým výnosem ze dne 20. srpna 1896 povolilo změnu dosavadního pojmenování zastávky Nový Svět na jméno Dolní Cerekev s platností od 1. října 1896. Zajímavé je, že zřízení druhé koleje nebo její přeložení až ke strážnímu domku č. 50 žádali i samotní obyvatelé, jak je uvedeno v podání podepsaném pány Janem Frúhaufem, Josefem Bílkem a sousedy, rovněž zamítnuté. Krátkou manipulační kolej, skladiště a nákladní rampu se podařilo rovněž zřídit až v roce 1915. Úhradu 35.000 K poskytla Občanská záložna v Dolní Cerekvi. Záložna tyto peníze ušetřila na stavbu nové školy, ale když vypukla válka, hrozilo nebezpečí, že peníze ztratí svou hodnotu, tak výbor záložny se dohodl s obcí a bylo vybudováno železniční nákladiště. Účetně byla zastávka a nákladiště přiděleno stanici Cejle - Kostelec. Tím však dopisování s dráhou neskončilo. Velkým problémem byl přístup a příjezd k zastávce. Vedla sem přes louky jen úzká kamenitá stezka, proto muselo být zboží a náklad dováženo oklikou po silnici přes Nový Svět. Při velkých deštích a zejména z jara při tání sněhu se Jihlava rozvodnila a nemohli tady chodit ani pěší, museli i oni chodit přes Nový Svět. Sjízdná cesta k zastávce byla postavena v letech 1919 - 1923. Problém ale zůstal přejezd trati přímo u zastávky. A tak korespondence mezi Obecním úřadem a nyní už Československými drahami pokračovala. Cesta byla mnohokrát opravována a navyšována. Svědčí o tom např. nabídka Josefa Preclíka, mistra zednického v Pelhřimově na úpravu mostu přes řeku Jihlavu z 15.4.1930, nebo rozpočet výloh při přestavbě mostu u Zunalových za práci zednickou a nádenickou od Fr. Vaňka z r. 1931 na částku 795 Kč. Znovu v roce 1935 žádá starosta ČSD "o konečné řádné upravení příjezdové cesty před přejezdem kolejí. Cesta tato není cesta, nýbrž žmola, která jest proměněna v koryto hluboké nejméně 50 cm, kudy teče voda a kde s nákladem není možno jeti." ČSD však vyhovělo jen částečně. K zásadní opravě došlo až v roce 1936, kdy byla celá cesta znovu zvýšena a po vzájemné dohodě s ČSD přejezd upraven. Předtím však došlo ještě k jedné zásadní změně v historii. Silným vzestupem přepravy zboží jak vozových, tak i kusových, byla zastávka s nákladištěm 12. prosince 1933 osamostatněna jako stanice. Prvním vedoucím stanice (říkali mu přednosta) byl skladní manipulant Ladislav Procházka. Dne 17. června 1937 převzal vedení stanice skladní manipulant Jindřich Soukal. Tak po 46 letech žádná podmínečná zastávka, ale řádná železniční stanice.

Vraťme se na chvíli k začátku stavby tratě a to k variantě Jihlava - Pelhřimoc - Tábor, resp. Horní Cerekev - Pelhřimov - Tábor. Zastánci této varianty se od začátku nesmířili s tím, že ta jejich nebude realizována a vyvinuli nesmírný tlak na státní orgány až docílili toho, že nedlouho po započetí prací na úseku do Veselí nad Lužnicí, byla asi s ročním zpožděním zahájena i výstavba této trasy. A tak první nákladní vlak se štěrkem přijel do Pelhřimova 1.10.1888. Provoz na trati byl zahájen 7.12.1888. Stala se jednou z důležitých tratí, protože po ní byl veden spoj Brno - Jihlava - Tábor - Písek - Domažlice. Zajímavostí je, že trať přechází přes důležitý předěl evropských vod tzv. evropskou střechu. Právě mezi Horní Cerekví a Pelhřimovem dosahuje nejvyšší výše nad hladinou moře a to u strážního domku č. 4 u železniční zastávky Nová Buková ve výši 668 metrů. Patrioti říkají, že z jedné strany střechy voda teče do Severního moře a z druhé strany do Černého moře.

U příležitosti 50 let trvání trati Jihlava - Pelhřimov - Tábor byl v roce 1938 z Jihlavy vypraven historický vlak, ve kterém jel president státních drah v Brně Sekyra. Lokomotiva i vagony byly původní a průvodčí i strojní četa byli oblečeni rovněž v původních uniformách. Ověnčený vlak měl i svoji hudbu. I v Dolní Cerekvi vlak očekávali občané, školní mládež, hasiči a Sokolové s hudbou. Po zastavení vlaku hlásil se panu řediteli státních drah vedoucí stanice Jindřich Soukal a po představení obecního zastupitelstva přednesl uvítací řeč první náměstek starosty pan František Ficenc, ve kterém zdůraznil význam železnice pro zdejší kraj.

Ještě několik událostí z nedávné historie, které stojí za zmínku. Během okupace byl dne 21. února 1945 ve 13 hodin 10 minut proveden nedaleko želeniční stanice nálet hloubkovými spojeneckými letci na projíždějící nákladní vlak 9363. Lokomotiva a osobní vůz jako služební byly zničeny, při čemž byli usmrceni 3 cestující a zraněni vlakvedoucí a tři průvodčí vlaku.

Podobná událost se stala asi o měsíc později v Kostelci, kdy byl veden útok hloubkovými letci na stojící vlak ve stanici. Z obavy, aby nebylo zničeno nádraží, byla odpojena lokomotiva a strojvedoucí František Sahula s ní rychle jel směrem k Dolní Cerekvi. Přesto spojenecký pilot lokomotivu objevil nedaleko mostu od nádraží a podařilo se mu ji zničit. Strojvedoucí i topič vyvázli bez zranění, když stačili z lokomotivy vyskočit.

Dne 5. května 1945 v 16 hodin byla dle telegramu ministerstva železnic o prohlášení svobodného samostatného státu, na nástupišti vztyčena státní vlajka Československé republiky i když německá vojska železniční úsek ještě držela. Dne 9. května 1945 v 10 hodin přicházeli kolem stanice ze směru od Třeště první jednotky sovětských vojsk a byly nadšeně vítány shromážděnými občany. V únoru 1947 postihla Českomoravskou vysočinu neobvykle krutá zima. Spousty sněhu a vichřice brzdily veškerou dopravu. 27.2. 1947 došlo k přerušení železniční dopravy, když na 72 km v 14 hod. 45 min. uvízl ve sněhové závěji osobní vlak. Musel být dopraven zpět do Kostelce a z výtopny Jihlava povolán sněhomet. Trať byla uvolněna až druhý den v 13 hodin.

"Labutí píseň" začala znít cerekvickému nádraží kolem roku 1970. To začaly přípravné práce a později i samotná realizace elektrifikace trati. Bylo zbořeno skladiště, rampa a zrušena nákladová kolej. V roce 2005 zřízena automatická signalizace a zrušeny závory, obsluha i prodej lístků. A je zde zase jenom železniční zastávka. Pomohl by proti tomu protest, nebo protinávrhy tehdy Národního výboru či dnes Obecního úřadu, tak jako v minulosti? O tom se však bude psát už v nové historii.

Dolní Cerekev, leden 2007

František Rod

Literatura: SOA Praha archiv železničních stanic; SOA Jihlava Obec Dolní Cerekev; 100 let trati Jihlava-Veselí nad Lužnicí 1887-1987; Vlast. sborník Pelhřimovska 3/1992; Obecní kronika Dolní Cerekve; Vlastní Zápisky