Slavné osobnosti

Skladatelé:

  • Antonín Ptáček (27.2.1865 - 3.4.1943)
  • František Prášil (3.10.1902 - 14.5.1981)
  • Karel Pádivý (10.9.1908 - 25.9.1965)
  • Blahoslav Smíšovský (* 8.3.1931)

Historici:

  • Jaroslav Kadlec

Podrobné popisy osobností

Hudební skladatelé

Málokterá obec se může pochlubit tím, že se v ní narodilo tolik hudebních skladatelů, jako v Dolní Cerekvi.

Antonín Ptáček

27.2.1865 (Dolní Cerekev) - 3.4.1943 (Pardubice)

Nejstarší známý skladatel Antonín Ptáček se narodil 27.2.1865 v Dolní Cerekvi čp. 57. Rodný dům byl však zbořenpři rozšíření komunikace v dolní části obce. Měšťanskou školu vychodil v Třešti a učitelský ústav v Kutné Hoře. Zdebyl také učitelem a řídícím učitelem. Po provedené státní zkoušce ze zpěvu a varhan byl varhaníkem a ředitelemkůru v chrámu sv. Barbory a učitelem zpěvu na reálce. Byl sbormistrem spolku Tyl a Měšťanské besedy. Za svůjživot složil dvě stě skladeb, klavírní, mešní vložky, koledy, písně, sbory, komické výstupy, zpěvohry i neprovedenou operu Mikuláš Dačický z Heslova. Z dětských zpěvoher jsou nejznámější Perníková chaloupka, V říši vodního krále, Pod Blaníkem. Dále jeho sbírky koled jako Vánoční květy pro dětské hlasy, Pět ukolébavek malému Ježíškovi, Čtyři národní koledy a další skladby vánoční. Napsal i několik pedagogických spisů např. Návod ku poznání not a jejich zpívání nebo školu pro smyčcové nástroje. Sestavil i žákovský zpěvník Andělské zpěvy. Antonín Ptáček zesnul 3.4.1943 v Pardubicích.

František Prášil

3.10.1902 (Dolní Cerekev) - 14.5.1981 (Bratislava)

Další hudební skladatel František Prášil se narodil 3.10.1902 v Dolní Cerekvi čp. 21. Otec byl varhaníkem zdejšíhokostela a tak mu dal základy hudebního vzdělání. Dále studoval na hudební škole v Telči a na pražské konzervatoři hruna varhany a později absolvoval Hudební a dramatickou akademii v Bratislavě. Jako varhaník hrál v Praze u P. M. Sněžné, u sv. Václava ve Vršovicích a později v Bratislavě. Hrál i v kostele Máří Magdaleny v Dolní Cerekvi. Velkou část života prožil na Slovensku. Vedl soukromou hudební školu v Piešťanech, byl hudebním referentem v prešovském rozhlase a současně učil hru na varhany na učitelské akademii. Rovněž stál v čele pěveckého sboru evangelické besedy jako sbormistr. Pracoval jako hudební režisér v bratislavském rozhlase a později se stal hudebním režisérem. Jako varhaník koncertoval ve slovenských městech a v rozhlasových programech. Stal se významným odborníkem v problematice rozhlasové práce. Složil suity Z našich hor a Na břehu oravského jezera, kantáty Žatevná a Život svobodný, Vyznání, Pochod vítězů, Sláva domovině a další. Napsal rovněž 15 sborů v doprovodu s orchestrem Polský tanec a upravil více jak osmdesát lidových písní. Složil rovněž řadu svénických hudeb pro rozhlasové účely. František Prášil zesnul 14.5.1981 v Bratislavě a pochován je v Bernolákovu.

Karel Pádivý

10.9.1908 (Dolní Cerekev) - 25.9.1965 (Trenčín)

Známým je již hudební skladatel Karel Pádivý. Narodil se 10.9.1908 v Dolní Cerekvi čp. 36, kde sídlí hudební škola a je stálá výstavka jeho prací i života. Také se pravidelně uskutečňuje setkání zástupců Trenčína, kde skladatel žil, 25.9.1965 zesnul a je pochován. Nejprve se hudebně vzdělával u otce hrou na housle a dechové nástroje, později jako elév vojenské hudby v Jihlavě u kapelníka R. Pavlaty. Stal se členem vojenského orchestru a filharmonie v Sibini. Do Trenčína přišel vykonat voj. základní službu. Zde se také oženil a aktivně zapojoval do hudebního života i prosazoval jako hudební skladatel. Pracoval jako hudební referent v Matici slovenské v Martině, později se stal redaktorem hudební edice SÚLUT v Bratislavě. Po návratu do Trenčína působil jako učitel hudby v LŠU, byl vedoucím odd. LUT v Domě kultury a pomáhal při organizování hudebních festivalů. Založil i vedl orchestr a velkou dechovou hudbu v závodě Merina. Složil kromě děl pro zábavný orchestr např. Hudbu k vojenské operetě Vzpomínka na Sibiř, pro dechový orchestr Variace na lidovou píseň Slniečko vychodí, Na březích Oravy a další, ale ponejvíce skladby pro dechovky: Pochod textiláků, Hrej muziko hrej, Hore Váhom dolu Váhom, Ranní pozdrav, Našel dedine, Mutenická, Lesu zdar, Lesnická polka, Přijde léto zas, Růženka, Trnavský pochod, Vajnorská polka a směs lidových písní Starý náš a mnoho jiných.

Blahoslav Smíšovský

* 8.3.1931 (Dolní Cerekev)

Nejmladším z našich rodáků je hudební skladatel Blahoslav Smíšovský. Narodil se v Dolní Cerkvi 8.3.1931 v domě čp. 40. Pochází také z muzikantské rodiny. Maminka byla výborná zpěvačka. Tatínek dobrý bubeník, jeho starší bratr hrál na bicí a na housle a Blaha jako malý kluk na bubínek v místní výborné Konířově kapele. U pana Šticnara se učil na housle, u paní učitelky Havleové na harmonium, naučil se hrát na harmoniku, na trombon a baskřídlovku. na gymnáziu u prof. Matla i na basu v dudácké muzice a u prof. Brabence si i zvolil nepovinný předmět klavír. Jako desetiletý kluk napsal první skladbičku "Šípkový květ". Poetický název prý našel tam pod lesem "Promperky", kde měli políčko a kde již větší oral s kravičkami. Byl zde šťastný a rád. Muziku a češtinu studoval na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Na vojenskou základní šlužbu nastoupil do Jičína a po roce byl odvelen do Bzence na Slovácku. Tam poznal jiný svět, slunce, teplo a báječné kapely cimbálové muziky, pěvecké soubory, chrámové sbory i lásku. V Uherském Ostrohu u Uherského Hradiště se oženil a zůstal. Působil jako učitel na středních školách jako sbormistr, učitel hudby na LŠU i jako muzikant v kapelách swingových i dechových. Rád vzpomíná na spolupráci se soubory s kapelami Bojané, Mistříňanka, Stříbrňanka, Novovešťanka, Moravanka, Frajérka (což jsou moravští muzikanti působící ve Filharmonii Brno) a další. Je vděčný mnoha zpěvákům lidovým i profesionálnům např. rozhlasovým kapelám Brno. A Slovácko ho přijalo za svého - ovšem s podmínkou změny jména z našeho Blaho - všechna jména s příponou ...slav, se vstřícně zjednodušují při přijetí do kraje ... tož vitaj Slávku ...! Je autorem asi pětiset prací. Psal pro dětské sbory, písně taneční i poslechové pro dechové orchestry, taneční hudbu, pastorely a písně vánoční i chrámovou hudbu. Hudbu dělí tak, jak má být: na dobrou a špatnou. Ví, že tu zůstane jen to dobré - v každé lidské činnosti. Je vděčný za spolupráci asi s třiceti textaři a básníky. Známá jsou jména František Kožík, Růžena Sypěnová, Václav Babula, Václav Renč, Stanislav Pěnčík, Vladimír Salčák, jeho žačka Anička Kašpárková, Marie Kolomazníková, Jarda Hájek i další. Rád, ale zřídka psal i texty k vlastní muzice, jako např. Písničku pro mámu, polku Jihlávka a jiné. Písničky Za tichú Moravú, Zahrada Moravy, Měšťanská hospůdka, Hodonínská bažantnica, Pod dubňanskú horú a hlavně "Falešná frajárka" až zlidověly. Jeho písně přijali i tam, kde nikdy nebyl - i za mořem. Snad ještě dodat, že u příležitosti svých sedmdesátých narozenin se stal "čestným občanem" Uherského Ostrohu i rodné Dolní Cerekve. Jistě by se nechalo psát ještě mnoho o našich slavných rodácích, ale to by již nebyl článek. Také si myslím, že bychom měli daleko více propagovat jejich hudbu a připomínat si je alespoň při každoročním "Setkání dechových hudeb".

František Rod

Literatura: Československý hudební slovník osob a institucí I. a II. díl. Praha 1963; Slovník české hudební kultury. Praha 1997; Pavlincová, M. a Uhlíková, L.: Od folklorismu k folkloru - Slovník folklorního hnutí na Moravě a ve Slezku. Strážnice 1997; Osobní korespondence.